Housenky motýla bekyně velkohlavé (Lymantria dispar, angl. gypsy moth) dávají přednost listům topolu napadeným houbou Melampsora larici-populina před zdravou tkání. Mladé housenky dokonce požírají jenom spory houby, a teprve po jejich pozření dojde na vlastní list. První autorka publikace Franziska Eberl z Max-Planck-Institut für chemische Ökologie upřesňuje: „Ať už jde o rzi nebo padlí, mladé housenky se selektivně živily výtrusy a upřednostňovaly infikované listy. Housenky, které konzumují houbami napadené listy, se vyvíjejí rychleji a zakuklí dříve. To jim dává výhodu před sourozenci, kteří se živí zdravými listy. Za rychlejší růst nejspíš odpovídají důležité živiny, jako aminokyseliny, dusík a vitaminy B,“ kterých v tkáni listu nacházíme mnohem méně než v houbě.

Analýza ukázala, že housenky ke tkáni houby přitahuje sacharid mannitol. Jde o zajímavý případ společné evoluce stromu, houby a motýla, kdy housenka motýla primárně napadá listy, ale upřednostní houbu. Ukazuje se, že mikroorganismy žijící na rostlinách hrají v této koevoluci větší roli, než jsme se doposud domnívali. Houba Melampsora larici-populina patří do čeledi rzí (Pucciniales) způsobuje chorobu nazývanou rzivost topolu. Tkáň žlutooranžových teček, které se objeví počátkem léta, do podzimu odumírá a mění barvu na černohnědou. Listy schnou a nakonec opadají, při silné infekci i během tří týdnů. Houby rodu Melampsora představují nejrozšířenější patogen topolů (rod Populus, angl. poplar).