získáme, přidáme-li do směsi pro výrobu cementu popel z cukrové třtiny. Cement se vyrábí v pecích společným vypalování vápence a jílu při teplotě 1450^oC. Produkt se rozemele a výsledkem je známý šedý prášek. V zemích, které produkují ve velkém cukr z cukrové třtiny, např. v Brazílii, se rostlinné zbytky po vylisování sladké šťávy používají jako palivo v tepelných elektrárnách. Zbylý popel se přidává do směsi pro výrobu cementu. Jak zjistila Doc. Heloisa Nunes Bordallo z Kodaňské univerzity pomocí neutronové spektroskopie, přídavek popela snižuje pohyblivost molekul vody a napomáhá jejich zapojení do struktury betonu. Jeho pevnost je proto vyšší. Popel z rostlin tvoří z převážné části uhličitan draselný. Lze proto očekávat, že nejde o speciální působení zbytků cukrové třtiny, ale stejně bude působit jakýkoli rostlinný popel. Jen popel z cukrové třtiny mají v Brazílii k dispozici ve velkém množství. Protože výroba cementu způsobuje až 10% celosvětových emisí oxidu uhličitého, má přídavek popelu význam i při ochraně prostředí.