a lesku a bídě kosmického výzkumu se hovořilo 2.března na tiskové konferenci Rady pro popularizaci vědy Akademie věd České republiky. Jaké hlavní úkoly současného desetiletí vidí v této oblasti mgr.Antonín Vítek? Největším běžícím kosmickým projektem mezinárodní úrovně je Mezinárodní kosmická stanice (ISS), jejíž koncipování začalo koncem sedmdesátých let. Účastní se jí 16 států – USA. Kanada, Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie, Japonsko, Rusko a Brazílie. Výstavba byla zahájena 20.listopadu 1998, dosud bylo dopraveno do vesmíru 14 stavebních dílů. Původně se počítalo s jejím dokončením již v roce 2004, ale docházelo k neustálým skluzům. Od 2.listopadu 2000 je trvale osídlena lidskou posádkou. Hlavní ránu projektu zasadila havárie raketoplánu Columbia, která způsobila zastavení montážních letů. Vzhledem k tomu, že většina stavebních dílů byla již vyrobena, nebo je v pokročilém stavu výroby a byla určena pro vynášení na oběžnou dráhu raketoplány, nelze použít klasických nosných raket. Obnovení startů raketoplánů se očekává v květnu – červnu letošního roku. 27.ledna se v Montrealu setkali představitelé kosmických agentur podílejících se na projektu a vyhlásili jednoznačnou podporu udržení Mezinárodní kosmické stanice v provozu a její dokončení, přičemž se počítá s termínem 2010. Souběžně s tím má být ukončen i provoz raketoplánů, které má v letech 2011 – 2013 nahradit v USA nový transportní prostředek. Jak konstatoval mgr.A.Vítek, pilotované lety a projekt stanice má mnoho odpůrců a to i v kruzích zabývajících se kosmickým výzkumem.Diskutuje se o tom, zda by bylo vhodnější člověka při kosmických výzkumech nahradit přístroji, které nevyžadují tak komplikované zázemí. V současné době je skutečně výtěžnost stanice z vědeckého hlediska malá, dvoučlenná posádka je převážně vytížena údržbou systémů stanic. A.Vítek spatřuje význam stanice v přípravě k pilotovaným expedicím k nejbližším planetám. Významným projektem je stále provoz Hubbleova vesmírného dalekohledu. Plánovaná aktivní životnost observatoře byla 15 let, tzn.vyprší letos. Dosud se k němu uskutečnily čtyři údržbářské lety raketoplánů, a to v letech 1993, 1997, 1999 a 2002. Další obslužný let byl plánován na rok 2004, ale byl nejprve odložen v důsledku havárie raketoplánu Columbia. Vzhledem k tomu, že při dalším používání raketoplánu má být využíváno Mezinárodní kosmické stanice jako bezpečného přístavu v případě poškození raketoplánu, rozhodlo vedení NASA, že se neuskuteční žádné vzlety raketoplánů, které by mířily jinam, než k Mezinárodní kosmické stanici. To automaticky znamená, že obslužné lety k Hubblově kosmickému teleskopu byly beze zbytku zrušeny. Pro dalekohled jsou však připraveny dva nové přístroje, které měly zaměnit stávající vybavení. Dále se očekává, že přibližně v roce 2007 by bylo nutno vyměnit systém orientačních a stabilizačních silových setrvačníků a panely slunečních baterií, u obou systémů bude končit životnost. Na nátlak veřejnosti začala NASA uvažovat o možnosti robotické mise k provedení oprav. NASA připravuje nový dalekohled pod názvem James Webb Space Telescope, který však bude pracovat v jiném spektrálním oboru a v provozu zřejmě nebude dřív než v roce 2012. Třetím hlavním úkolem desetiletí je podle A.Vítka aktivita u Měsíce a Marsu. Kosmická iniciativa prezidenta G.Bushe, vyhlášená 14.ledna předpokládá návrat lidí na Měsíc a výhledově let lidí na Mars. Konkrétní termíny pro splnění těchto cílů však tato iniciativa nestanovila. Toto desetiletí budou obě tělesa zkoumána bezpilotními prostředky. Ve vývoji evropské kosmonautiky dochází k významným změnám, které se bezprostředně dotýkají i dalšího rozvoje kosmonautiky ve všech členských zemích Evropské unie, tedy i České republiky. Klíčový dokument, který tyto změny odstartoval, je podle doc.Ing.Jana Koláře rámcová smlouva o spolupráci mezi Eropskou kosmickou agenturou a Evropskou komisí.. Smlouva vstoupila platnost v květnu 2004.
Státním kompetentním úřadem pro kosmonautiku je v České republice Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jehož rezort je odpovědný za vědu a výzkum. Ministerstvo má pro tyto otázky svůj poradní orgán, kterým je Česká rada pro kosmické aktivity. Praktickou administraci, koordinaci a rozvíjení kosmických aktivit v České republice provádí Česká kosmická kancelář, jež je neziskovou společnosti. Tato kancelář působí i jako kontaktní místo pro domácí a zahraniční vztahy v oblasti kosmonautiky.
