Jihozápadní okraj Amazonie je pátou, dosud neznámou oblastí, kde došlo k domestikaci rostlin v raném holocénu asi před 10.000 lety. Ty čtyři předchozí jsou Střední Východ, kde lidé domestikovali obilí a luštěniny, Mezoamerika (kukuřice, fazole a dýně), Čína (rýže) a Andy s brambory a merlíkem chilským (quinoa). Novou oblastí je nížina Moxos (Llanos de Moxos) o rozloze 126.100 km² na severu Bolivie. Nad tropickou savanu ční přes 4.700 nevysokých kopečků porostlých stromy a keři o průměrné ploše jednoho 0,65 ha. Během období dešťů, kdy savanu zaplavuje voda, zůstávají nad hladinou. Archeologicko-antropologický průzkum ukázal, že jde o dílo lidských rukou. Amazonie (Amazonská pánev) není jen tropický deštný prales, ale na okrajích nacházíme i savany, buš, galeriové lesy nebo horské mlžné lesy.

Analýza Mikroskopické struktury z oxidu křemičitého, které rostliny vytvářejí ve svých tělech z křemíku z půdy. Jsou typické pro každý rostlinný druh.fytolytů^? při průzkumu třiceti pahorků z nich ukázala, že jde o místa, kde místní obyvatelé před 10.250 lety začali pěstovat tykve (rod Cucurbita), před 10.350 roky zvaný též kasava nebo tapiokamaniok^? (rod Manihok) a před 6.850 lety kukuřici (rod Zea). První autor publikace Umberto Lombardo z Bernské univerzity k tomu uvádí: „Archeologové, geografové a biologové již řadu let tvrdili, že jihozápadní Amazonie je pravděpodobným střediskem rané domestikace rostlin, protože mnoho důležitých kultivarů, jako je maniok, tykev, arašídy a některé odrůdy chilli papriček a fazolí, jsou geneticky velmi blízké divokým rostlinám, které zde žijí. Až do této nedávné studie však vědci v této oblasti nehledali ani nezkoumali staré archeologické lokality, které by mohly dokumentovat předkolumbovskou domestikaci těchto globálně důležitých plodin. Naše studie ukazuje, že malé komunity se smíšenou ekonomikou začaly formovat amazonskou krajinu asi o 8000 let dříve, než se dosud myslelo.“

akademon.cz 29.10.2014. Jedovatá kasava