Všichni zastánci udržitelného rozvoje sní o motorovém palivu, které by nijak nepřispívalo ke globálnímu oteplování. Jejich sen se možná – díky výsledkům výzkumu a vývoje na Universitě ve Wisconsinu – stane realitou. Podstatou tohoto objevu je nový postup výroby bionafty z biomasy. Pro výrobu klasické bionafty se využívají pouze mastné kyseliny obsažené v rostlinných buňkách, které představují pouze asi 10% rostlinné sušiny. Nová metoda umožňuje přeměnit na bionaftu veškerou rostlinou sušinu. Nejpopulárnějším palivem vyráběný z biomasy je bezesporu alkohol (etanol). Problémem jeho výroby je však energeticky náročný proces destilace, při kterém se molekuly alkoholu oddělují od molekul vody, ve které je rozpuštěn. Nový postup je založen na soustavě chemických reakcí probíhajících ve vodní fázi, tj. s mnohem nižší energetickou náročností. Proces je dokonce exotermický, nepotřebuje tedy vůbec žádný přísun energie. Nová metoda spočívá ve čtyřech krocích. V prvním se proud biomasy složené z vody a rostlinných uhlovodíků prohání přes niklové katalyzátory, které je dehydrogenují. Potom se míchá s kyselinami, v důsledku čehož se zbaví většiny vody. Vzniklá směs je ve třetím kroku vedena přes další katalyzátory čímž se přeměňuje na dlouhé uhlíkové řetězce nazývané alkany. V poslední fázi reagují tyto alkany na dalších, tentokráte platino-křemíkově-aluminiových katalyzátorech při vysoké teplotě; výsledkem je tekutina s vlastnostmi prakticky identickými s bionaftou, kterou lze spalovat v běžných spalovacích motorech. Odpadními produkty výroby jsou pouze teplo a voda.