Molekulární podstata citlivosti k tlaku

30.8.2005
Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), foto Wikipedia.

Z pěti klasických smyslů, tedy zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu, můžeme tři klasifikovat jako záležitost vazby vnějšího stimulu na proteinový receptor, který dále funguje ve spojení s příslušným G-proteinem – jde tu o zrak, čich a chuť. V případě sluchu a hmatu není molekulání podstata vjemu přesně definována, i když existuje podrobný popis vláskových buněk se stereocilii ve vnitřním uchu. Nedávný výzkum na pracovištích od USA přes Rusko, Japonsko a Čínu ukázal, že jednotícím prvkem v počitku sluchu a hmatu jsou lipidy v buněčných membránách, spolu s kanály, buď neselektivními nebo specifickými pro draselné ionty, které jsou mechanicky regulovány.

Ukazuje se, že mechanosensitivní kanály označované MscL a MscS (pro velkou respektive malou jednotkovou vodivost) a nalézané v různých bakteriích jsou otvírány a zavírány tlakem membránových lipidů, který se orientuje například podle toho, zda je buňka umístěna do hypertonického nebo hypotonického prostředí. Hraje tu úlohu i druh lipidu, tedy jeho tvar, jakož i umístění v membráně. MS-kanály nebo jejich homology byly nalezeny i v eukaryontních buňkách, od huseníčku Arabidopsis thaliana přes hlístici Caenorhabditis elegans až po oocyty drápatky Xenopus laevis a savčí draslíkové kanály označované TREK-1. Ve všech případech jsou kanály otevírány buď změnou osmolarity nebo mechanickou silou, která působí například přes kuželovité molekuly lysofosfatidylcholinu nebo lysofosfatidylinositolu. Je zajímavé, že v regulaci těchto kanálů nehrají roli proteinové buněčné struktury jako mikrotubuly nebo mikrofilamenta. Zdá se, že otevření kanálů (a tím i start akčního potenciálu či nervového vzruchu) se týká hlavně útvarlů zvaných TRPC (transient receptor-potential canonical) – TRPC1 je mechanosensitivní kanál žabích oocytů. I když v řadě tlakových či „hmatových” systémů jistě hrají úlohu proteiny, ať jde o o chordotonální orgán octomilky nebo vláskové buňky vnitřního ucha mnoha obratlovců, spopulpráce s více či méně rigidní dvojnou vrstvou lipidů v buněčné membráně je zřejmě pro řádnou funkci nutná.

Odeslat komentář k článku "Molekulární podstata citlivosti k tlaku "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Molekulární podstata citlivosti k tlaku " e-mailem

Diskuse/Aktualizace