Nevýhodou křemíku, nejrozšířenějšího a nejlevnějšího materiálu v elektronice, je, že neemituje dostatečně účinně světelné záření. Propojení elektroniky a fotoniky na jednom levném křemíkovém čipu tudíž nebylo možné a bylo třeba sáhnout po výrazně dražších materiálech jako arsenik galitý a fosfor inditý. Nyní se zdá, že dlouholetá snaha mnoha vědeckých týmů o sestrojení čistě křemíkové laseru je u cíle. Skupina amerických a izraelských fyziků zhotovila čistě křemíkový infračervený laser pracují na základě Ramanova jevu na vlnové délce 1669,5 nm. Přibližně 15 let staré experimenty s UV zářením vybuzenou fluorescencí elektrochemicky leptaného křemíku sice dokázaly tento prvek pěkně oranžově rozzářit kvůli nanostrukturám vzniklým na jeho povrchu, avšak k praktickým aplikacím to nevedlo.
Křemíkový laser
7.1.2005
