Schránky dávno mrtvých svijonožců skrývají informaci o migračních trasách velryb za několik posledních milionů let. Svijonožci (Cirripedia, angl. barnacles) patří mezi přisedlé korýše. Některé druhy žijí na kůži velryb kosticovců a cestují spolu s nimi. Nepatří mezi parazity, potravu shánějí jako většina svijonožců filtrováním mořské vody pomocí vějířů ze šesti párů péřovitých nožek. Měkké tělíčko chrání vápenaté desky. Zastoupení izotopů kyslíků v nich závisí na tom, kterými moři velryby svijonožce povozí. Obecně putují na velké vzdálenosti mezi polárními vodami v létě a tropickými v zimě.

Rozdíly v koncentraci izotopu kyslíku ¹⁸O ve fosilních schránkách svijonožců sebraných na pacifickém pobřeží od Panamy po Kalifornii a ve schránkách současných svijonožců prozradilo změny migračních tras kosticovců (Mysticeti, angl. baleen whale). Kosticovci jsou jedním z podřádů kytovců (Cetacea, angl.cetacean), jejichž charakteristickým znakem jsou z horní čelisti místo zubů vyrůstající dvě řady kostic, kterými filtrují plankton z vody. Patří mezi ně např. plejtvák myšok, jehož kostru najdeme v Národním muzeu v Praze.

Soužití s velrybami dle spoluautora výzkumu Aarona O'Dea ze Smithsonian Tropical Research Institute v panamském Balboa „nabízí svijonožcům několik výhod - bezpečný povrch k životu, snadnou cestu do vod bohatých potravou a šanci pářit se, když se velryby setkávají. Velrybí svijonožci jsou zpravidla druhově specifičtí - každý druh velryby má své typické svijonožce.“ Analýza schránek svijonožců je mnohem jednodušší metoda, než zkoumání dávných velrybích tras pomocí pozůstatků samotných kosticovců.

akademon.cz 23.7.2014: Pevný tmel svijonožců