Profesor entomologie Marcus Byrne z jihoafrické University of the Witwatersrand spolu s kolegy ze švédské Lundské univerzity zjistil, že brouk Scarabaeus zambesianus se při valení své kuličky z trusu orientuje podle Mléčné dráhy. Jeho zrak je příliš slabý na to, aby rozlišil jednotlivé hvězdy. Rozdíl mezi mléčnou dráhou a jejím tmavším okolím rozpozná a využívá ho k orientaci, aby svou kuličku valil přímým směrem a nemotal se v kruzích. Prokázaly to pokusy provedené v planetáriu, které vědcům umožňuje nastavovat Mléčnou dráhu podle libosti. Ke své orientaci využívá brouk i Slunce a Měsíc. Jde o prvního živočicha, u kterého se prokázalo, že k orientaci užívá Mléčnou dráhu jako celek, i když i někteří jiní tvorové užívají k tomuto účelu jednotlivých hvězd .
Při svém výzkumu hmyzu zjistil Byrneho tým, že kuličky z trusu užívají její tvůrci také k ochlazování svého těla. V poledním žáru nebo na vyhřáté zemi na ni vylézají podstatně častěji. Lze to omezit pomocí speciálních křemíkových chladičů, které vědci nasadili na přední nohy brouka.
10.11.2015: Nevelkých rozdílů ve zbarvení oblohy využívá ke své orientaci jiný vruboun, a to Scarabaeus lamarcki (viz obr., foto Udo Schmidt, cc-by-sa-2.0 via Wikimedia Commons). Vzhledem k tomu, že paprsky s kratší vlnovou délkou se lámou více, přichází ze strany oblohy proti Slunci o něco málo více ultrafialového záření. Míněno proti Slunci z hlediska pozorovatele stojícího na zemském povrchu, nikoliv proti Slunci vzhledem ke středu Země. Na základě svých experimentů to tvrdí švédsko-jihoafrický tým entomologů ze švédské Lundské univerzity (Basil el Jundi, James J. Foster a Emily Baird) a jihoafrické University of Witwatersrand (Marcus J. Byrne a Marie Dacke). Svítili na vrubouna lampičkami, a to z jedné strany zelenou a z druhé ultrafialovou. Pokud světla drželi proti sobě, mohli celkem snadno ovlivnit pochod brouka, i když jedno či druhé střídavě zhasínali, aby napodobili pohyb mraků po obloze. Zelené světýlko po obou stranách vrubouna zcela zmátlo, takže při valení kuličky ztratil orientaci.
10.7.2019: Vydržte do 20.sekundy videa a uvidíte zajímavý záběr vysvětlující, proč hovnivál se svou kuličkou maže rychle pryč od hromady trusu, kde ji pracně zhotovil. Může o ni snadno přijít. Jihoafrický Scarabaeus lamarcki (rod vruboun) k navigaci používá kolem poledne i vítr, který registruje tykadly. Stojí-li Slunce vysoko na obloze, orientace podle něj je obtížná a v afrických savanách kolem poledne zpravidla pořádně fičí.
