V korunách stromů se stav nemění, na lukách hmyzu ubývá, na vodních plochách přibývá. Rozsáhlá metaanalýza zahrnující 166 dlouhodobých, někdy až 20 let trvajících studií četnosti hmyzu z 1667 lokalit po celém světě ukázala klesající biomasy hmyzu a pavouků po celém světě, avšak s velkými lokálními rozdíly. Nejstarší zahrnuté výzkumy pocházejí z roku 1925. V Evropě a Severní Americe klesá množství na zemi žijícího hmyzu o 9 % za dekádu, vodního hmyzu, jako např. vážek, bruslařek, vodoměrek nebo chrostíků přibývá o 11 % za stejnou dobu. V Asii a Africe je hmyzu spíš víc, i když pro tyto oblasti nemáme tak spolehlivé údaje kvůli nedostatku původních dat.

V zemědělsky vysoce využívaných oblastech hmyzu neubývá. Biologickou rozmanitost studie neřešila. Ekolog Christoph Scherber z Westfälische Wilhelms-Universität Münster, který se na studii nepodílel, vysvětluje: „Jde o zcela normální jev. Růst biomasy hmyzu může znamenat, že určitého hmyzu, ba i škůdců, v zemědělské krajině přibývá. Například čím více pěstujeme obiloviny a řepku, tím více je pestřenek a blýskáčků řepkových.“