John R Miller a jeho kolegové ze společnosti JME Inc. v Shaker Heights v Ohiu a Case Western Reserve University, rovněž v Ohiu, zhotovili zvláště rychlý elektrolytový kondenzátor. Ty se vyznačují velkou kapacitou, jsou však poměrně pomalé. Dobře fungují za frekvencí pod 0,05 Hz, za vyšších frekvencí se chovají spíše jako rezistory. Pohyb elektrolytu v pórech jejich elektrod je pomalý. Elektrody nového kondenzátoru nemají žádné póry. Tvoří je grafenové lupínky kolmé k povrchu elektrody, což mu umožňuje dobře fungovat i v oblastech nad 5 kHz.
Přes intenzivní výzkum o grafenu nevím zdaleka vše. Dokazuje to práce Yvese Chabala s jeho týmu z University of Texas v Dallasu a Rutgers University v New Jersey. Na zoxidovaném grafenu pozorovali neobvykle intenzivní infračervenou adsorpci při vlnové délce 12,5 mikrometru.
Xiangfeng Duan se svými kolegy z University of California v Los Angeles zhotovil z grafenu transistor o velikosti 140 nm, který pracuje až do frekvence 300 GHz. Museli vyvinout novou technologii jeho přípravy, protože tradiční litografické postupy grafen poškozují. Jako stínítka použili dielektrického nanodrátu ze směsi oxidu hlinitého a silicidu kobaltnatého. Přes něj pak napařili vrstvu platiny, čímž vznikly dvě oddělené elektrody, napojené na vrstvičku grafenu (kolektor a emitor). Samotný nanodrát poslouží jako báze.
akademon.cz 6.10.2010: S odhalováním dalších vlastností a možností grafenu nabývá na aktuálnosti i otázka jeho výroby ve větším množství. Prof. Walt de Heer se svými kolegy z Georgia Institute of Technology ho připravuje napařování na podložku z karbidu křemičitého SiC, velmi tvrdého materiálu známého jako surovina pro výrobu brousků a brusných kotoučů. Nová technologie umožňuje vytvářet z grafenu žádané tvary. Vzor se nejprve vyleptá na ideálně rovný povrch SiC. Zahřátím na 1.500 oC se ostré hrany zaoblí a běžnými technikami se povrch ochudí o atomy křemíku. Protože grafen přednostně vzniká na některých krystalových plochách Sic než na jiných, je šířka vznikají proužku úměrná hloubce vrypu, na kterém se usazuje.
akademon.cz 22.10.2011: Fyzikové z americké Ames Laboratory pod vedením Michael C. Tringides zjistili, že mezi grafenem a lanthanoidy vzniká velmi silná vazba. Při napaření malého množství atomů tyto zpravidla rychle difundují po povrchu a vytvářejí ostrůvky. Lanthanoidy však difundují velmi pomalu, což svědčí o silné interakci mezi nimi a greenovým podkladem. Zůstávají tak mnohem více rozptýlené. Porovnání napeřeného lanthanoidu disprosia a olova vidíme na obrázku, který byl pořízen elektronovým mikroskopem (foto Ames Lab).
