Všechno nasvědčuje tomu, že uvnitř velkých planet počínaje Jupiterem a konče Neptunem, kde dosahuje teplota 1000 stupňů C a tlak okolo 100 000 atmosfér, běžné látky se chovají podivně. To se týká i vody, která za takových podmínek není ani kapalná ani pevná, ale existuje v jakési superiontové formě, v níž jsou kyslíkové atomy „zmrzlé”, ale vodíkové atomy mohou volně proudit kolem nich. Nyní se podařilo vytvořit podobné podmínky v miniaturním měřítku v Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii a potvrdit, že voda se v takové situaci skutečně stává superiontem. Kdyby taková voda byla přenesena do normálních laboratorních podmínek, došlo by k výbuchu, ale uvnitř velké planety může existovat ve formě tvrdé jako železo a žhnoucí jasně žlutě. Pokud taková voda uvnitř velkých planet skutečně existuje, je jí možná ve sluneční soustavě více než vody normální a kromě toho její vysoká elektrická vodivost by mohla vysvětlit přítomnost obrovských magnetickýcgh polí okolo planet jako Uran a Neptun.