Pokrok v biochemii nukleových kyselin stále jasněji potvrzuje hypotézu, že RNA má obrovský potenciál pro vytváření komplexních struktur. Některé RNA-struktury fungují jako specifické receptory, jiné jako výkonné enzymy, tzv. ribozymy, z nichž některé jsou dokonce allosterické. To vše dokazuje, že představa života na Zemi ve formě tzv. RNA-světa, který mohl fungovat desítky, možná i stovky milionů let před nástupem DNA a proteinů, je zcela reálná. Nyní se ukazuje, že RNA může fungovat i jako molekulární sensor nebo přepínač, který reguluje biologické pochody v současných buňkách. Jde tu o tzv. riboswitches čili ribonukleové přepínače. Typicky se nacházejí v nepřekládaných 5´-koncových oblastech informační mRNA. Tyto oblasti vážou selektivně některé malé molekuly a regulují genovou expresi bez účasti proteinů. Dosud bylo popsáno 11 tříd takových přepínačů, lišících se metabolitem, který rozeznávají. Každý ribonukleový přepínač se skládá ze dvou oblastí, aptameru a expresní roviny, Aptamer obsahuhe vysoce konzervovanou sekvenci nukleotidů a funguje jako specifický receptor. Například přepínač, který váže guanin, typicky reguluje geny zapojené v biosyntéze a transportu guaninu. Expresní rovina pak přímo reguluje expresi genů, a to tak, že vazba ligandu na aptamer pozmění její strukturu tvorbou smyčky na tzv. terminálním stonku, čímž se destabilizuje interakce mezi RNA-polymerázou a jejím „substrátem”, a tak se transkripce zastaví. Riboswitches jsou známy z bakterií, eubakterií i z eukaryontních buněk.