Co s Mrtvým mořem?

23.5.2010
Usazeniny na břehu Mrtvého moře. Bílé vrstvy jsou tvořeny vykrystalovanými ve vodě rozpustnými solemi.

Nejslanější jezero na světě podléhá výrazně vlivům lidské činnosti, takže se jeho plocha za posledních sto let zmenšila téměř o třetinu a hladina nyní klesá průměrně o 120 cm za rok, takže po dříve uváděné výšce hladiny –390 m je nyní hladina téměř 430 m pod úrovní oceánů. Řeka Jordán, která jako jediná napájí Mrtvé moře, snížila přítok z 1,3 miliard krychlových metrů za rok na současných 100 milionů, a to díky zemědělské a kanalizační spotřebě Israele, Sýrie a Jordánska, které z řeky vodu odebírají. Nyní se začíná vážně uvažovat o přítoku vody z Akabského zálivu v Rudém moři, a to dvěma možnými způsoby. První z nich by znamenal vypumpovat vodu přes návrší mezi Jordánskem a Israelem, spustit ji do odsolovacího zařízení, odkud by se pitná voda dodávala do vnitrozemí, a slaný louh by přes elektrárnu putoval do Mrtvého moře. Druhý způsob je radikálnější, ale technicky náročnější. Šlo by o vyhloubení 180 km dlouhého tunelu z Rudého moře do desalinačního zařízení, které je přibližně na úrovni Rudého moře. Debaty mezi vládami zúčastněných států a různými ochránci přírody jsou v plném proudu.

Odeslat komentář k článku "Co s Mrtvým mořem? "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Co s Mrtvým mořem? " e-mailem

Diskuse/Aktualizace