Na stránkách akademonu bývá zvykem psát spíše o tom, kde se nové technologie a objevují, nikoliv o tom, kde chybí. Podání strany Zelených k Ústavnímu soudu ohledně rozdělení Prahy na sedm volebních obvodů při posledních komunálních volbách je vhodnou příležitostí zmínit se o prospěšných vedlejších efektech elektronického sčítání. Této otázce jsme se na stránkách akademonu věnovali již několikrát (2.4.2004 , 3.5.2004, 13.5.2004 , 5.11.2008, 4.6.2010). Elektronické sčítání totiž odstraní záminky pro existenci volebních obvodů. Vhodnou manipulací s nimi lze totiž ovlivnit výsledek voleb a vhodně rozmístěná menšina může porazit většinu, jak ukazuje následující příklad:
Mějme tři volební obvody, v každém z nich je 100.000 voličů. Ve dvou z nich volí stranu A po 51.000 voličů, zbytek volí stranu B. Stranu A podpoří ve všech volebních obvodech celkem 102 tisíc voličů, stranu B 198 tisíc. Přesto strana A získá dva mandáty ze dvou obvodů, kde má většinu, strana B pouze mandát jediný.
Není pochyb o tom, že zcela legální rozdělení Prahy na volební obvody poškodilo některé strany a jiným prospělo. Volební obvody měly smysl v době, kdy rychlost přenosu informací byla určena rychlostí poštovního dostavníku, anebo pokud je mandát poslance územně vázán, jako třeba v senátu. Jinak v dnešní době, kdy rychlost přenosu informace je určena rychlostí elektromagnetického vlnění, nemají žádný smysl kromě manipulace s hlasy v kombinaci s dovedně vybranými způsoby převodu hlasů na mandáty.
Elektronické sčítání není sice nezbytnou podmínkou pro zrušení volebních obvodů, může však posloužit jako nástroj k tlaku na politiky, kteří by se jinak k tomuto kroku sotva odhodlali, protože vlastně jím přicházejí o část své moci a vlivu. Můžeme namítnout, že elektronické volby lze zfalšovat, ale normální rovněž, jak ukazuje mnoho příkladů.
Nedá se říci, že by šlo o ryze český problém. Prezidenta Spojených států volí sbor volitelů zvolených v jednotlivých státech většinovým systémem (pouze v Maine a Nebrasce proporčně). V době vzniku tohoto systému, v 18.století, bylo sotva možné realizovat jinak volby na tak rozsáhlém území. V dnešní době jde o důležitou součást americké tradice, nicméně způsobuje jistou nerovnost hlasů. Mnoho států je stranicky vyhraněno, výraznou převahu v nich mají buď republikáni (Texas) nebo demokraté (Massachusetts). Hlasy jinak hlasujících voličů se neuplatní a o prezidentovi fakticky rozhodnou pouze volby v nevyhraněných státech.
