Obávaný třetihorní dravý pták Gastornis s obrovským zobákem, kterým jako třísky lámal vazy tehdejším nevelkým savcům, byl možná býložravcem. Dr.Thomas Tütken se svými kolegy z Universität Bonn analyzovali obsah jednotlivých izotopů vápníku v jeho fosilizovaných kostech. Odpovídá býložravým a nikoliv masožravým savcům i druhohorním ještěrům. Své výsledky přednesli dnes na Goldschmidtově kongresu ve Florencii. Rovněž ve zkamenělých stopách obdobného ptáka, které se podařilo nalézt v Severní Americe, nejsou žádné stopy po ostrých drápech, bez kterých by se jako dravec sotva obešel. Nelétavý Gastronis, jehož rekonstrukci si můžeme prohlédnout na obrázku spolu s Dr.Thomasem Tütkenem, žil ve třetihorách v období pozdního paleocénu a eocénu, tedy asi před 55 až 40 miliony let. Jeho první fosilii nalezl Gaston Planté poblíž Meudonu ve Francii v polovině 19.století. Později svůj zájem obrátil do oblasti chemie a fyziky. Roku 1859 vynalezl olověný článek, z něhož se později vyvinuly současné automobilové akumulátory.