Perleť představuje velmi pevný kompozitní materiál tvořený vrstvami uhličitanu vápenatého v podobě aragonitu spojenými bílkovinou. V laboratoři ji lze vytvořit pomocí dvou druhů bakterií. Nejprve Sporosarcina pasteurii za přítomnosti močoviny vyvolá krystalizaci uhličitanu vápenatého z roztoku. Pomocí enzymu ureázy štěpí močovinu na amoniak a uhličitanový aniont, v důsledku čehož lokálně stoupá pH a za přítomnosti vápenatých kationtů Ca2+ se vysráží uhličitan vápenatý. Poté přijde ke slovu lázeň s bakterií Bacillus licheniformis, která vrstvu CaCO3 pokryje biopolymerem γ-polyglutamátem jako pojivem. Chemickou strukturu bílkoviny γ-polyglutamát vidíme na obrázku.
Opakováním procesu vzniká silnější vrstva. Její strukturu v porovnání s perletí přirozeně vyprodukovanou slávkou jedlou vidíme na obrázku. Vrstva 5 mikrometrů silná vzniká v laboratoři celý den, což není nijak závratné tempo. Nicméně jde o nejlevnější a nejsnazší způsob výroby umělé perleti. Šéfka vědeckého týmu Anne S.Meyer z americké University of Rochester předpovídá umělé perleti velkou budoucnost: „Měsíční prach obsahuje velké množství vápníku. Stačí, když astronauti přivezou bakterie a dodají vlastní močovinu, což jsou jediné další věci, které potřebujete, abyste začali vytvářet vrstvy z uhličitanu vápenatého.“
Pokusy přimět bakterií Sporosarcina pasteurii, aby uhličitanem vápenatým zalepovala drobné trhlinky ve stavebních konstrukcích, jsou staršího data. Nově testují experti z Drexel University ve Philadelphii možnost ochrany vozovek a chodníků před nepříznivými důsledky zimního solení chloridem vápenatým pomocí této bakterie.
