V roce 1900 se skupina středozemských lovců mořských hub uchýlila před bouří na malý ostrůvek ležící přibližně v polovině cesty mezi Krétou a Peloponesem, zvaný Antikythera. Nalezli tam starý vrak plný soch, klenotů, zbraní a nábytku včetně podivného hodinového stroje, později nazvaného podle místa nálezu. Stroj byl schopen zaznamenávat pohyb Slunce na obloze, pohyb Měsíce, obsahoval kotouč s 12 znameními zvěrokruhu a další s 12 třicetidenními „měsíci“ včetně pětidenního vyrovnání roku, a konečně kotouče s pohybem tehdy známých pěti planet. Studie vraku ukazují, že šlo o římskou loď, plující z východního Středomoří okolo let 70–60 př. Kr. Římané tehdy bojovali proti Mithridatovi IV. z Pontu v Malé Asii, a tak loď zřejmě převážela kořist z oné války. Původní domněnka byla, že stroj byl vyroben na ostrově Rhodu, kde žil řecký astronom Hipparchos, ale názvy měsíců na stroji naznačovaly, že jde o stát Korint na severozápadě Řecka a na Sicilii. Kromě toho čtyřroční ciferník odpovídal časování olympijských her a dalších sportovních událostí, jako například Naa, umístěnou u Dodony v severozápadním Řecku. To naznačuje původ (nebo zákazníka) v této oblasti. Pracovníci univerzity v Soluni nyní studují sled událostí na hvězdném kalendáři Antikythery, aby zjistili zeměpisnou šířku, na které měl stroj být vyžit. Podle starořeckého zeměpisce Strabona prý římský genetrál Lucullus se zmocnil zádadného „billaruského glóbu“, když dobyl město Sinope v roce 72–71 př. Kr. Podle soluňských vědců se tento stroj zřejmě potopil u Antikythery. Na obrázku vidíme hlavní fragment mechanismu z Antikythery, zvaný fragment A. Kromě něj existují ještě 2 menší a asi 80 zlomků. Foto Athénské národní archeologické muzeum.

akademon.cz 20.9.2016: Ve stejném lodním vraku, kde ležely trosky mechanismu z Antikythery, nalezli archeologové i zbytky lidské kostry. V podmořské archeologii jde o ojedinělý nález, protože při potopení lodi v mělkých vodách si vždy najde spousta hladových úst, která se do obětí pustí. Ryby spolu s pohyby vody ostatky rozptýlí, takže zpravidla nezůstanou ve vraku ani desítky let, natož 2.000, jak v tomto případě. Naštěstí se zachovala i kost skalní, součást kosti spánkové, u které je větší šance na nalezení zbytků DNA pro analýzu než u všech ostatních součástí lebky včetně zubů.

Burza v izraelském Tel Avivu (TASE) zavede dva nové indexy zaměřené na akcie technologických firem. První z nich, zaměřený na nejlepší technologické tituly, nahradí starší index Teltech, druhý, úplně nový, bude pokrývat všechny technologické akcie. Popsané změny jsou součástí dlouhodobé snahy telavivské burzy stát se předním světovým trhem s technologickými firmami.

Nervový mediátor dopamin, který hraje roli v drogovém návyku a některých psychiatrických poruchách, se váže na pět typů receptorů v mozku. Některé psychiatrické léky blokují dva z těchto receptorů, D2R a D3R, ale mívají i vedlejší účinky. Pracovníci Scrippsova ústavu v La Jolla v Kalifornii nyní připravili krystalickou formu D3R v komplexu s etiklopridem, který se váže na D3R i D2R. Ukázalo se, že D3R má druhé vazebné místo pro tento lék na rozdíl od jediného vazebného místa v D2R.

Tým astronomů z Kanady, Británie a Spojených států vedený Stephen M. Feeneyem odhalil nepravidelnosti v reliktním záření, které mohou být pozůstatkem srážky našeho Vesmíru s jiným vesmírem. Objevily celkem čtyři oválné nepravidelnosti v přilétajícím reliktním záření, jejichž vznik je obtížné vysvětlit jinak.

Prof.Istvan Furó, prof. Tore Brinck , Martin Rahm a Sergey Dvinshikh ze švédského Královské technologického ústavu připravil sloučeninu trinitroamid N(NO₂)₃, která je velmi vhodná jako palivo pro raketové motory, které může být až o 30% účinnější než dosavadní látky.

akademon.cz 25.12.2010: Sloučenin, o jež dříve nebyly pozorovány, se najednou objevilo několik. Prof. Lucy Ziurys z University of Arizona připravila sloučeninu methanu s kovem HZnCH₃, kde atom zinku leží mezi atomem uhlíku jedním vodíkem. Jde o zajímavou sloučeninu, která by mohla v budoucnu hrát důležitou roli při průmyslové syntéze organických látek. Chemikům pod vedením Hinricha Grotheho z Technické vídeňské univerzity a Thomase Loertinga z Innsbrucké univerzity se podařilo připravit čistou kyselinu uhličitou H₂CO₃. V nízké koncentraci za nadbytku oxidu uhličitého se vyskytuje v každé sodové vodě, dosud se však předpokládalo, že v čistém stavu neexistuje, protože se okamžitě rozpadne na vodu a oxid uhličitý. Rakouští chemici prokázali že při teplotách pod – 30 stupňů Celsia je v plynném stavu stabilní.

nuclear 7.3.2011: Celý den jsem dnes hledal, jaké přesné složení paliva měl letoun X-15. Wikipedie tvrdí, že amoniak. Marně jsem hledal i jednu fotku,(tu si pamatuji z dětství patrně z časopisu L+K) - kde byl trup vyfocen, a ty nápisy u trysek tam byly zcela jasně čitelné, jeden z nich byl LOX což ale mohlo být pouze označení samotné nádrže na okysličovadlo (liquid oxygen ? ). Víte, zdá se mi,nějak, že hodně užitečných věcí bylo již hodně dávno vynalezeno, ehm, ona ta X-15 létala na tuhletu kapalinu 7mach, a přestože neměla keramické štíty, vracela se zcela samozřejmě z oběžné dráhy dolů na zem jen za použití chrom niklových plechů trochu vylepšených Al₂O₃. A dneska prej nejsou peníze na kosmický program !!!! Asi někdo zapoměl teda stavět ty levné raketoplány!

Analýza fosilních zubů dávných příslušníků Homo sapiens a neandertálců ukázala, že neandertálci dospívali rychleji. Mikroskopické růstové stopy na zubech mladých jedinců obou druhů naznačují, že změny u neandertálců probíhaly rychleji. Je možné, že pomalejší vávoj H. sapiens poskytoval tomuto druhu evoluční výhody.

Zbytky cysteinu jsou často zapojeny do katalýzy nebo regulace proteinů díky vysoce nukleofilní povaze jejich postranního řetězce. I když reaktivita těchto řetězců se liší podle lokálního prostředí, pomocí tzv. charakterizace kvantitativní reaktivity, jež zahrnuje aktivitu malých molekul, s hmotovou spektrometrií, se podařilo měřit vnitřní reaktivitu cysteinových zbytků. Hyperaktivní zbytky byly nalezeny v několika proteinech s neznámou funkcí, jeden z nichž se vyskytuje ve všech eukaryontních organismech a je zapojen do biogenéze proteinů s obsahem železa a síry.

V nedávno zveřejněném prohlášení se čtyřicet mezinárodně známých vědců postavilo proti nadbytečné, vědecky nepodložené regulaci geneticky modifikovaných organismů. Celou akci zorganizoval Ingo Potrykus, bývalý profesor curyšské ETH a nyní jeden z osmdesáti členů Papežské akademie věd, která svou podporu GMO vyjádřila již před deseti lety. Mezi podepsaný najdeme i jména sedmi vědeckých poradců Vatikánu. Ve svém prohlášení zdůrazňují význam geneticky modifikovaných rostlin pro zajištění výživy lidstva a snížení spotřeby pesticidů a herbicidů.

Čínský počítač nazvaný Tianhe-1A v Tianjinu odsunul dosavadního držitele rekordu Jaguara z Oak Ridge v Tennesee na druhé místo ve světě. V nedávném seznamu 500 vrcholných superpočítačů z 11. listopadu je zanesen Tianhe-1A s výkonem 2,57 petaflopů (2,57 × 1015 floating point operations) za sekundu, zatímco Jaguar jich má 1,75. Nicméně v USA sídlí pět z deseti nejrychlejších počítačů na světě.

Včelí královna má identickou sekvenci genů jako včelí dělnice, ale přesto se od nich liší v chování a ve schopnosti reprodukce. To lze částečně vysvětlit připojením methylových skupin na včelí DNA. Nyní bylo zjištěno, že existují velké rozdíly v methylaci více než 550 genů, většinou zapojených do základních buněčných pochodů, jako je metabolismus a syntéza RNA. Pracovníci univerzity v australské Canbeře zjistili, že místa methylace včelího genomu se vyskytují zejména tam, kde dochází k sestřihu RNA, u níž probíhá transkripce z genu. Zdá se, že methylace může ovlivnit proces sestřihu a vytvořit tak odlišné produkty genů.

Na stránkách akademonu bývá zvykem psát spíše o tom, kde se nové technologie a objevují, nikoliv o tom, kde chybí. Podání strany Zelených k Ústavnímu soudu ohledně rozdělení Prahy na sedm volebních obvodů při posledních komunálních volbách je vhodnou příležitostí zmínit se o prospěšných vedlejších efektech elektronického sčítání. Této otázce jsme se na stránkách akademonu věnovali již několikrát (2.4.2004 , 3.5.2004, 13.5.2004 , 5.11.2008, 4.6.2010). Elektronické sčítání totiž odstraní záminky pro existenci volebních obvodů. Vhodnou manipulací s nimi lze totiž ovlivnit výsledek voleb a vhodně rozmístěná menšina může porazit většinu, jak ukazuje následující příklad:

Mějme tři volební obvody, v každém z nich je 100.000 voličů. Ve dvou z nich volí stranu A po 51.000 voličů, zbytek volí stranu B. Stranu A podpoří ve všech volebních obvodech celkem 102 tisíc voličů, stranu B 198 tisíc. Přesto strana A získá dva mandáty ze dvou obvodů, kde má většinu, strana B pouze mandát jediný.

Není pochyb o tom, že zcela legální rozdělení Prahy na volební obvody poškodilo některé strany a jiným prospělo. Volební obvody měly smysl v době, kdy rychlost přenosu informací byla určena rychlostí poštovního dostavníku, anebo pokud je mandát poslance územně vázán, jako třeba v senátu. Jinak v dnešní době, kdy rychlost přenosu informace je určena rychlostí elektromagnetického vlnění, nemají žádný smysl kromě manipulace s hlasy v kombinaci s dovedně vybranými způsoby převodu hlasů na mandáty.

Elektronické sčítání není sice nezbytnou podmínkou pro zrušení volebních obvodů, může však posloužit jako nástroj k tlaku na politiky, kteří by se jinak k tomuto kroku sotva odhodlali, protože vlastně jím přicházejí o část své moci a vlivu. Můžeme namítnout, že elektronické volby lze zfalšovat, ale normální rovněž, jak ukazuje mnoho příkladů.

Nedá se říci, že by šlo o ryze český problém. Prezidenta Spojených států volí sbor volitelů zvolených v jednotlivých státech většinovým systémem (pouze v Maine a Nebrasce proporčně). V době vzniku tohoto systému, v 18.století, bylo sotva možné realizovat jinak volby na tak rozsáhlém území. V dnešní době jde o důležitou součást americké tradice, nicméně způsobuje jistou nerovnost hlasů. Mnoho států je stranicky vyhraněno, výraznou převahu v nich mají buď republikáni (Texas) nebo demokraté (Massachusetts). Hlasy jinak hlasujících voličů se neuplatní a o prezidentovi fakticky rozhodnou pouze volby v nevyhraněných státech.

Metabolismus je regulován kombinací dědičných a vnějších faktorů. Interakce mezi těmito typy faktorů by mohla napovědět, proč se jednotlivci určitého druhu liší. Pracovníci Kalifornské univerzity v Davisu studovali spojení mezi více než 200 000 variant jednotlivých nukleotidů v genomu a hladinami metabolitů v 96 kmenech huseníčku Arabidopsis thaliana a zjistili, že pouze 23–30 % variace v metabolitech bylo spojeno se specifickými místy v genomu. Ukazuje se, že mnoho drobných změn v genech reguluje metabolismus a že je třeba zkoumat metabolismus v široké oblasti faktorů vnějšího prostředí, aby bylo možno dokonale popsat genetiku organismu. Foto Wikimedia Commons, GNU Free Documentation License.

Přítomnost bílkoviny troponinu v krvi znamená zvýšené riziko srdečních onemocnění. Během mnohaletého výzkumu to zjistil tým Doc. Jamese de Lemose z texaského UT Southwestern Medical Center, což je jedno z předních pracovišť pro léčbu srdce. Vysokou hladinu tohoto proteinu najdeme v krvi všech nemocných s chronickými srdečními problémy, zatímco u zdravé populace je prakticky nedetekovatelný. Jeho hladina vzrůstá dlouho před tím, než se objeví jakékoli jiné příznaky. Pravděpodobnost úmrtí na srdeční selhání v nejbližších šesti letech při tom vzroste sedmkrát, jak vyplývá z dlouhodobého sledování 3.500 jedinců.

Australští entomologové z University of Brisbane se v lednu pokusí vyvolat epidemii mezi komáry. Chtějí vypustit několik jedinců druhu Aedes aegypti nakažených bakterií Wolbachia pipientis, která napadá bezobratlé a hlavně hmyz. Nemocní komáři jsou rezistentní proti viru horečky dengue, nebezpečné tropické choroby. Nebudou ji moci přenášet dál na lidi.

akademon.cz 11.6.2013: Po úspěšném nasazení bakterií Wolbachia proti komárům Aedes aegypti, kteří přenášejí horečku dengue, chce Zhiyong Xi z University of Michigen vyvolat stejnou epidemii mezi komáry Anopheles stephensi, přenašeči malárie.

Vnímání světla jinak než očima je u mnoha živočišných druhů běžné a většinou jsou ve hře specifické orgány. Nyní se však zjistilo, že celý povrch larvy octomilky rodu Drosophila je pokryt nervovými dendrity vnímajícími modré a ultrafialové světlo, které umožňují larvám vyhnout se přílišnému osvětlení. Jde tu o systém odlišný od jiných fotoreceptorů tohoto druhu, ale podobný systému zjištěnému u hlístic. Foto André Karwath 2005.

Prof.Glenn I. Fishman se svými lidmi New York University Langone Medical Center identifikoval propojení mezi některými geny a abnormalitami elektrokardiogramu (EKG), což je záznam elektrických signálů, které doprovázejí srdeční činnost. Podařilo se mu to na základě rozsáhlého výzkumu provedeného u 50 tisíc lidí. Jde o velmi důležité údaje, protože umožní předpovídat riziko srdečních onemocnění na základě analýzy DNA. Zároveň však ukazuje, jak omezené jsou naše vědomosti o fungování organismů, přes nesporné úspěchy, jakých genetika v posledních letech dosáhla. Přečetli jsme celý lidský genom, nedokážeme ho však zatím interpretovat. Víme, že jeden z potenciálně rizikových genů (SCN5A) určených Fishmanovým týmem, určuje strukturu sodíkových kanálků, které řídí tok sodných kationtů do buněk, což určuje srdeční rytmus. O přesném mechanismu fungování celého procesu, kterým se z genů vytvářejí jednotlivé rysy našeho organismu, nevíme prakticky nic. Informace o spojení genů s nějakou konkrétní vlastností (např. Fishmanovi abnormality EKG nebo zvýšený sklon k některému typu rakoviny, atp.) získáváme pouze ze statistických údajů, kdy porovnáme mnoho nositelů určitého genu s jejich vlastnostmi, dispozicemi či onemocněními. Důkladný rozbor našeho rodokmenu nám zatím přinese více informací o možných zdravotních rizicích než analýza našeho vlastního genomu.

akademon.cz 5.1.2011: Dokládají to i výsledky studie týmu prof. Manfreda Kaysera z Universitair Medisch Centrum Rotterdam (Erasmus MC), které umožňují dle analýzy lidské DNA určit barvu vlasů. Na základě 13 identifikovaných oblastí genomu lze určit, zda jeho nositel má zrzavou nebo černou pokrývku hlavy s pravděpodobností 90%, u světlé nebo hnědé s pravděpodobností 80%. Policejní laboratoř tak bude moci určit částečnou podobu pachatele, aniž ho kdokoli spatří.

Large hadron collider v CERNu ukončil letošní činnost 4. listopadu, používaje při tom výkonu 7 teraelektronvoltů, což je sedmkrát vyšší hodnota, než má druhý největší srážeč Tevatron v Batavii ve státě Illinois. Na druhé straně množství údajů získané v CERNu odpovídá množství, které v Batavii získají za týden. Nyní se chystá studium srážek iontů olova.

čtenář Pavel 8.12.2010: Promiňte, ale máte poněkud neaktuální informace. Nyní se nechystá srážení jader olova, to skončilo už předevčírem (po úspěšném měsíčním provozu).

Entomolog Jonathan G. Lundgren z U. S. Department of Agriculture studoval predátory, kteří mohou napadat háďátka, protože některé jejich druhy patří k významným zemědělským škůdcům. Ve spolupráci se švýcarskými a maďarskými experty z britské organizace pro podporu zemědělství CABI prováděl po dobu dvou let pokusy v reálných podmínkách na polích ve Spojených státech a v okolí maďarské Hódmezővásárhely. Zjistili, že řadu hmyzích predátorů odpuzuje neobvykle rychle srážející se tělní tekutina larev háďátek, která jim slepí jejich čelisti, pokud se do něj zakousnou. Mnohem úspěšnější byly slíďákovití pavouci, kteří kořist nekoušou, ale vysávají. Cílem prováděných pokusů je navrhnout biologický způsob boje pro háďátkům.

Thajský chemik Paijit Sangchai založil v Bangkoku vlastní společnost Flexoresearch, která má uvést na trh jím vyvinutou technologii pro recyklaci laminovaných papírových obalů, např. kartonových krabic na nápoje. Pomocí vybraných enzymů nejprve rozruší ochrannou vrstvu na povrchu. Další enzymy oddělí od sebe vlákna celulózy v papíru, čímž vzniká papírovina využitelná pro další výrobu. Zbude čistá plastiková folie recyklovatelná standardními způsoby. Svou technologii chce v prvé řadě uvést na trhu v oblasti Dálného východu a Indie, kde se nepoužívají prakticky žádné způsoby recyklace laminovaného papíru, přestože materiál sám je využíván hojně. O úpisu akcií své společnosti zatím neuvažuje.

Urychlovače částic obvykle pohánějí nabité částice s pomocí elektrického nebo magnetického pole s cílem zkoumat vysoce energetické srážky. Pracovníci z berlínského Ústavu Fritze Habera nyní sestrojili molekulární synchrotron pro neutrální molekuly s cílem studovat srážky o nízké energii. Podařilo se tak udržet molekuly čpavku soustředěné při kroužení okolo půlmetrového kotouče. Změny elektrického pole udržovaly molekuly ve shlucích, což usnadňuje citlivost budoucích měření srážek částic.

Ming Xu se svým týmem z Národního ústavu pokročilých aplikovaných věd a technologií v japonském vědeckém městečku Cukuba připravil elastickou látku, jež svou pružnost podrží v neuvěřitelně širokém rozmezí teplot: od – 196 do 1.000 stupňů Celsia. Tvoří ji náhodně uspořádaná prostorová síť uhlíkových nanotrubic, jejichž stěny jsou z jedné, dvou nebo tří vrstev atomů. Silikonový kaučuk, dosavadní teplotně nejvíce odolná pružná látka, podrží své vlastnosti od – 55 do 300 stupňů Celsia. Při nižší teplotě zkřehne, při vyšší změkne příliš.

Jaderný fyzik je v Iránu dosti nebezpečné zaměstnání. V pondělí 29.11. ráno zabila exploze plastické trhaviny přilepené motocyklistou na dveře jeho automobilu prof. Madžída Šahríarího. Při dalším útoku zhruba ve stejné době byl zraněn Ferejdún Abbásí. Zdaleka nejde o první oběti. Letos v lednu na dálku ovládaná bomba zabila kvantového fyzika a experta na teorii pole Masúda Alimohammadiho. Íránský prezident Ahmadínedžád okamžitě obvinil sionistické a západní agendy a nejspíš má pravdu, alespoň v případě Izraele. Pro něj je totiž existence íránské jaderné pumy otázkou života a smrti, protože vzhledem ke své rozloze a hustotě obyvatelstva sotva může jaderný útok přečkat. Bombardování jaderných zařízení vzhledem k jejich rozptýlení a vzdálenosti by snad byly schopné provést jako jediná země Spojené státy, které se ústy svého prezidenta Obamy vzdaly preventivní války. Izrael tedy nejspíše sáhl k likvidaci klíčových expertů nepřítele, byť se k tomu oficiálně nehlásí. Nic jiného mu nezbývá.

Za nezájmu medií nám poznenáhlu na Blízkém a Středním východě narůstá napětí, které může vést až k jadernému konfliktu a ovlivnit podstatně i naše životy. Jeho obětí se mohou stát i další země. Není vůbec jisté, proti komu má být vznikající jaderná bomba nasazena. Šiité, žijící převážně v Íránů se vůbec nemají z náboženských důvodů v lásce se sunnity, což jsou z velké části Arabové. Velký válečný konflikt mezi Íránem a Irákem skončil teprve před 22 lety a o nějakém zásadním usmíření mezi oběma účastníky nemůže být ani řeči. K eskalaci konfliktu přispívá i nedůrazná evropská politika. Fráze o mírovém řešení konfliktů zakrývají fakt, že jde o mír a hlavně klid a pokoj pro nás a nechuť převzít jakoukoli odpovědnost. Důrazný diplomatický nátlak a odhodlání k vojenskému zásahu ve spolupráci se Spojenými státy by přivedl k rozumu všechny zúčastněné a zajistil bezpečí v celé oblasti. Zavraždění íránští jaderní fyzikové jsou obětmi i naší lhostejnosti. Při řešení této krize nezbývá než spoléhat na Spojené státy, že vše vyřeší za nás a nenaruší při tom pokud možno naše pohodlíčko. V minulém století se to po obou světových válkách, válce studené a konfliktu v bývalé Jugoslávii stalo téměř standardem.

Vrána Lubomír 9.12.2010: Je to podivné. V Africe mají jaderné zbraně Jihoafrická republika a Izrael. V ostatním světě zejména USA, Rusko,Francie atd. To je zřejmě pro západní svět naprosto v pořádku, to je správné, morální. Takže se ptám. Jakým právem někdo může diktovat suverénnímu státu jako je Irán, vlastnit či nevlastnit jadernou zbraň, vlastnit a zkoušet jejich nosiče atd. Takové poměry světa jsou asymetrické,nespravedlivé a konfliktní. A protože z každého konfliktu i slabší a poražený odchází poučen a v dalším kole bude lepším protivníkem, má se západní civilizace na co těšit. Na každou zbraň se najde protizbraň, je to jenom otázka času,kreativity, odvahy. Ještě štěstí, že muslimové většinou nejsou příliš pracovití. Mimochodem, kdosi zavraždil před mnoha lety i konstruktéra dalekonosného kanónu (dosah snad přes 100 km). Nevím už, v které islámské zemi pracoval (Irák?, Irán?. Možná tajné služby Izraele.

akademon.cz 9.12.2010: A co Hitlerovo Německo? Také to přece byl suverénní stát! Hájil byste i jeho právo mít atomovou bombu a naházet je na ostatní? Hodláte hájit právo každého psychopatického šílence mít atomovou bombu jen proto, že stojí v čele suverénní země? A navíc, Irán dle svého vlastního tvrzení atomové zbraně nevyvíjí. Jde mu údajně jen o mírové využití jaderné energie. Tomu také věříte?

Pan Alex S. 3.1.2011: 1.narážka na pracovitost muslimů vychází z klamného vnímání reality skrz mlhu předsudků typických pro naše kulturní prostředí.

2.souhlasím s názorem, že bude-li pokračovat naše lhostejnost k protekcionismu Spojených Států, k jejich zahleděnosti do svých "mesiášských" schopností vzít na sebe (ne)zodpovědnost za stav "demokracie"(atd.)a "zdravý" vývoj lidstva, těžko se celosvětovému konfliktu vyhneme.

3.Židovstvo si již historicky vytrpělo dost. Je bezpečné a správné nechat ho napospas nejen cizím, ale i jeho vlastním temným silám vzešlým z bezvýchodnosti situace? Má to snad dojít až tak daleko, že nakonec budeme moci bez výčitek ukázat na Izrael jako původce všeho co jsme "nechtěli"?

Felisa Wolfe-Simon z U.S.Geological Survey se svým týmem v rámci výzkumu, který financuje NASA, nalezla v kalifornském jezeře Mono bakterie, který místo fosforu užívají arsen. Fosfor hraje v našich buňkách důležitou roli. Kromě toho, že se účastní stavby buněčných membrán i ribonukleových kyselin, hraje klíčovou roli při transportu energie uvnitř buněk. Nově objevený kmen GFAJ-1 ze skupiny bakterií Gammaproteobacteria má v molekulách své DNA místo obvyklého fosforu arsen. Nemusí nás překvapovat, že některé jeho sloučeniny jsou jedovaté. Způsobuje to právě jeho podobnost s fosforem, kdy může vstupovat do stejných biochemických procesů a rozvracet je. Ostatně i jedna z forem fosforu, tzv. bílý fosfor tvořený čtyřatomovými molekulami P₄ je silně toxický. Zajímavé je, že přestože jde o chemicky dosti podobné prvky, dosud nebylo pozorováno, že by se kdy zastupovaly v živých organismech. V blízké budoucnosti se nejspíš ukáže, že uvnitř buněk nově objevených bakterií jsou i jiné sloučeniny, které obsahují arsen místo fosforu. Enzymatický aparát připravuje nukleové kyseliny z několika výchozích sloučenin, v nichž by již arsen měl být obsažen. Těžko předpokládat, že by nahrazoval atomy fosforu v již hotové molekule DNA.

Přestože naprosto většina žijících organismů funguje na shodných principech (např.dědičné informace v nukleových kyselinách stejného chemického složení, adenosintrifosfát pro skladování a transport energie, dýchání kyslíku) občas najdeme i výjimky, jako výše zmíněné bakterie mající ve své deoxyribonukleové kyselině arsen. Jde zřejmě o organismy přežívající z dávné minulosti, kdy život teprve hledal svou definitivní chemickou podobu, která by nejvíc odpovídala podmínkám na Zemi. Zdaleka největší rozdíly nacházíme mezi substráty, které organismy používají k dýchání. Nejrozšířenější je kyslík, známe však i mikroorganismy, jež používají síru, selen, železo, i arsen. Dokonce existují i druhy, které elektrony z dýchacího řetězce neodstraňují chemickou reakcí, ale odvádějí je přirozenými vodivými vlákny do země (viz akademon.cz 24.6.2005). Mikrobiologové Derek Lovley a Zarath Summers se svými kolegy z University of Massachusetts v Amherstu odhalili, že dva různé druhy anaerobních bakterií rodu Geobacter se vodivě pomocí cytochromů propojují navzájem, aby mohli využít živin, které žádný z nich nestráví samostatně. Vytvářejí při tom kulovité útvary o průměru až jednoho milimetru.

Prof. Dr. Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR 31.8.2012: vysvětlení pozorování, že bakterie z čeledi Halomonadaceae kmene GFAJ-1 rostou na arseničnanu, pokud jím nahradíme fosforečnan. Označili ribosomy bakterie Escherichia coli radioaktivním izotopem a zjistili, že arseničnan způsobuje degradaci ribosomů, čímž se z nich uvolňují fosforečnany. Po kultivaci 80 hodin v mediu s arseničnanem, ale bez fosforečnanů, začalo několik buněk E. coli pomalu růst. Ukázalo se však, že nepoužívaly arseničnan, nýbrž fosforečnan recyklovaný z degradovaných ribosomů.

Studie na modelových organismech naznačují, že stárnutí je geneticky určeno a že změny specifických genů mohou vést k prodloužení nebo zkrácení délky života. Byla vyslovena řada teorií o stárnutí, mezi nimi zkrácení telomerů, somatické mutace, nahromadění chyb, ztráta funkce proteinů, autoimunní choroby a snížená mitochondriální funkce vedoucí k oxidačnímu tlaku, a konečně poruchy DNA a proteinů. Pracovnice Jane Mellorová z university v Oxfordu připravila podrobný přehled všech příčin stárnutí, z něhož ty nejdůležitější budou zde popsány.

1. Epigenetické změny: Uvádějí se tři složky, které přispívají k mimogenetickým změnám chromatinu: nekódující RNA, posttranslační modifikace histonů a (u některých živočichů) methylace DNA.

2.Replikativní a chronologické stárnutí: U lidí a dalších živočichů se stárnutí připisuje zkracování konců chromosomů zvaných telomery. Délka telomerů určuje počet dělení, jehož jsou buňky schopny. To se někdy nazývá replikativní délka života. Faktory, které ovlivňují tuto délku u kvasinek a hlístic, zahrnují sirtuiny s proteindeacetylázovou aktivitou a složky signálních drah zahrnujících živiny, zejména glukosu. U kvasinek se zvyšuje replikativní délka života i v nedělících se buňkách.

3.Sirtuiny, deacetylace lysinu a délka života: Sirtuiny se vyskytují v organismech od bakterií až po člověka. V savcích se objevily jako regulátory buněčného života a fyziologie jejich NAD+-závislé aktivity je váže k metabolickému stavu buňky. Sirtuiny deacetylují a aktivují acetyl-CoA-syntázy. V kvasinkách a octomilkách se hladina sirtuinu Sir2 zvyšuje při kalorické redukci a studie kvasinkového Sir2 ukazují, že jde o klíčový regulátor délky života.

4.Kvasničný Sir2 jako regulátor osudu buněk: Pučící kvasinky se dělí asymetricky, přičemž dceřiná buňka je mladší a mateřská buňka stárne s každým dělením. Jedním z mechanismů, který udržuje dceřinou buňku mladou, je transport poškozených proteinů podél aktinových vláken do mateřské buňky pomocí Sir2.

5.Kvasničný Sir2 jako chromatinový modulátor funkce telomer: Sir2 také reguluje chromatiny v subtelomerických oblastech, což zahrnuje deacetylaci Lys16 na histonu H4 (H4K16). Porucha této deacetylace poškozuje transkripční útlum, který vzniká ztrátou histonů v subtelomerních oblastech, zejména v replikačně starých kvasničných buňkách. Je zajímavé, že tři savčí sirtuiny fungují jako deacetyláza H4K16, takže se zdá, že deacetylace histonů hraje roli v mechanismech stárnutí u řady eukaryotů.

6.Signální dráha TOR, acetylace lysinu a dlouhověkost: Snížení signální dráhy kinázy TOR (target of rapamycin) snížením přísunu kalorií nebo rapamycinem prodlužuje replikativní i chronologickou délku života kvasinek. I když translační mechanismus je hlavním terčem TOR, existují i výrazné změny v typu exprese genů v buňkách ošetřených rapamycinem, zejména pokud jde o stimulaci genů podporujících autofágii, odolnost ke stresu a změny ve funkci mitochondrií.

7.Aktivita Rrp6 závislá na věku reguluje hladiny nekódující RNA, acetylace histonů a expresi genů: Regulovaná produkce nekódující RNA (ncRNA), zvláště takzvané antisense ncRNA, je významným faktorem kontrolujícím transkripty mRNA. Mnoho mRNA podléhá degradaci jaderným exosomem obsahujícím Rrp6. V chronologicky starších kvasinkách je snížená asociace Rrp6 s genem PHO84, který kóduje transportér fosfátu a to vede ke zvýšeným hladinám ncRNA. Zvýšená hladina antisense ncRNA vede k acetylaci histonu v H3K18 a represi promotoru.

8.Epigenetické regulace dlouhověkosti methylací DNA u včel: Dlouhověkost včelích královen je pod kontrolou juvenilního hormonu, který je sám pod kontrolou signálních drah ovlivňujících hladinu methylace DNA v ostrůvcích CpG DNA-methyltransferázou 3, která určuje dlouhověkost.

Americká armáda nasadila v Afghánistánu první ruční granátomety XM25. Vypadají jako masivní, krátká puška s hlavní extrémní ráže. Stlačený vzduch z něj vymete granát ráže 25 mm až na vzdálenost 700 m. Zabudovaný laserový naváděcí systém umožní velmi přesné zamíření a nastavení místa, ve kterém během svého letu má granát vybuchnout. Jeho výbuch je iniciován časovým spínače a nikoliv jeho dopadem. Umožňuje to udeřit i za roh nebo za zeď, protože letící granát exploduje přesně v tom okamžiku, kdy přeletí či proletí překážku, vletí oknem do místnosti nebo mine roh budovy. Pentagon hodlá zakoupit 12.500 kusů nové zbraně za cenu 25 až 30 tisíc USD za jeden kus.

Mark Murray, Timothy Gruber a David Fredriksson z U.S. Naval Academy na 63.výročním zasedání Americké společnosti pro fyziku, divize dynamiky kapalin, v listopadu t.r. přednesli výsledky svých úspěšným pokusů s novým typem turbíny pro velmi pomalu proudící vody. Navržení optimálního listu turbin pro přílivové elektrárny představuje stále výzvu. Během přílivu a odlivu proudí obrovské masy vody nízkou rychlostí, zatímco až do nedávné doby se hlavní úsilí konstruktérů soustředilo na rychlejší proudění menšího množství kapaliny. Technici z U.S. Naval Academy se nechali inspirovat hydrodynamikou velrybích těl a navrhli listy opatřené na čelní hraně vruby. I nevelká změna může velmi výrazně ovlivnit proudění kolem rotujících listů. Ukazují nám to vrtule větrných elektráren. Protažením, zahnutím a zašpičatěním listů jejich rotorů se velmi výrazně podařilo snížit hlučnost.