Ze špenátu vytvořil chemický detektor tým prof.Michaela S.Strana z MIT. Listy špenátu (Spinacia oleracea) impregnovali chemicky upravenými uhlíkovými nanotrubicemi. Na část z nich navázali bílkovinu bombolitin II, která v přítomnosti nitroaromatických sloučenin mění infračervená fluorescenční spektra uhlíkových nanotrubic. Jejich zbytek stabilizovali pomocí polyvinylalkoholu, aby získali zdroj referenčního signálu. Dostat takto chemicky modifikované nanotrubice do tkáně listů není příliš obtížné. Stačí namočit jejich spodní plochy do příslušného roztoku a vyčkat, až se modifikované nanotrubice samostatně usadí v mezofylu, což je asimilační pletivo rostlin. Proniknou-li do rostliny nitroaromatické sloučeniny z půdy prostřednictvím kořenů, naváží se na systém uhlíková nanotrubice - bombolitin II a tím změní jeho infračervené fluorescenční spektrum. K vyhodnocení infračervené fluorescence listů, kterou vyvolávali laserem, nasadili jednoduchý spektrometr. Z rostliny tak můžeme získávat informace o chemikáliích v půdě. Stačí čas od času přeměřit a víme, na čem jsme. Stranův tým připravil špenát citlivý na nitroaromatické sloučeniny, protože jejích přítomnost může znamenat trhaviny v půdě, např. zapomenuté miny nebo munici. Na obrázku vidíme snad nejznámější trhavinu trinitrotoluen TNT při tání za teploty 81 stupňů Celsia (foto Daniel Grohmann, CC BY-SA 3.0, http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0, via Wikimedia Commons). Jde o typickou nitroaromatickou sloučeninu. Její chemickou strukturu najdeme vpravo dole.
